Schumannovy vlny

V dnešní dobé věda intenzivně zkoumá vliv geomagnetického pole na živé organizmy. Byla prokázána magnetorecepce u savců, ryb a dokonce i jednotlivých buněk. Magnetorecepce znamená, že tyto organizmy vnímají magnetické pole. Vědci předpokládají, že centrum vnímání se nachází v epifíze, která reaguje na změny geomagnetického pole produkcí hormonů. Geomagnetické pole Země je velmi proměnlivé. Ovlivňuje jej zejména rychlost a intenzita slunečního větru, postavení ostatních planet včetně měsíce.

V padesátých letech minulého století předpověděl německý profesor Schumann se svými studenty oscilace horních vrstev atmosféry - ionosféry, což bylo také během několika let potvrzeno a tyto vlny dostaly název podle svého objevitele - Schumannovy. Ionosféra je vzdálena asi 52 km od povrchu Země. Je neustále vystavena toku slunečního větru, ve kterém převažují volné protony. Proto elektrický náboj ionosféry je proti zemi kladný a jeho potenciál činí asi 200 000 voltů. Nejvýraznější oscilace probíhají na frekvenci 7,81 HZ. 

Měl jsem možnost procházet během mnoha let stovky míst, kde se virgule kříží, což mi ukazuje jako místo s nízkým potenciálem. Taková místa jsou u nás zcela běžná, liší se ještě silou svého působení.

Čím je způsobeno, že každé místo na zemi má svůj vlastní potenciál?

Logická odpověď na tuto záhadu se skrývá pod povrchem Země. Fyzikální  vlastnosti podloží pravděpodobně způsobují to, že vrcholová hodnota potenciálu elektromagnetického pole nad povrchem Země není rovnoměrně rozložena, ale je tímto podložím přímo ovlivňována. Grafické znázornění tohoto jevu by se podobalo znázorněním vrstevnic na zeměpisné mapě, kde jednotlivé vrstevnice by představovaly určitý potenciál.

Jak mohou materiály ovlivňovat prostředí?

V normálních podmínkách můžeme pozorovat, že většina materiálů se chová k prostředí z našeho hlediska neutrálně- nevnímáme jejich vliv, protože k nám  patří. Do této skupiny řadíme například dřevo, cihly, keramiku, ocel, plastické hmoty, vlhkou zeminu, vodu atd. Každý atom, molekula nebo krystal je naladěný na svůj kmitočet podobně jako ladička. Proto některé materiály jsou pro nás příjemné, jiné nám vadí. K těm nejpříjemnějším patří například hematit nebo obyčejný křemen.

Elektronické přístroje- rádia, televizory, počítače atd. pokud nejsou připojené k síti snižují potenciál prostředí. Čím je těchto spotřebičů více pohromadě, tím větší mají vliv na prostředí.To si můžete vyzkoušet v prodejnách nebo opravnách elektronických přístrojů.Elektronické přístroje obsahují kondenzátory, které jsou nabíjeny elektromagnetickým polem, přičemž přijatou energii vyzařují se zpožděním. Je-li těchto kondenzátorů v prostoru mnoho, dochází vlivem těchto fázových posunů k negativním interferencím a výsledným efektem je citelné snížení původního potenciálu.

Elektricky nevodivé materiály s rozptýlenými kovovými částicemi, grafitem nebo vodou, vytváří zvláštní druh kondenzátoru. Takový materiál  působí podobně, jako výše uvedené kondenzátory.

V zemské kůře máme mnoho podobných směsí. Jsou to: rudné žíly, organické naplaveniny s obsahem uhlíku, žuly s obsahem různých kovů/železo, uran, .../, ale také voda, která protéká různými materiály. V místech, kde se tvořily trhliny v zemské kúře, docházelo v dávných dobách ke kondenzaci kovových prvků. Právě na těchto geologických zlomech nacházíme nejsilnější geopatogenní zóny.